Aktuality

DiscGolf Camp 2026 – DGUMANDGI

DiscGolf Camp 2026 – DGUMANDGI byl úspěšným 11. pokračováním tábora zaměřeného na rozvoj discgolfových dovedností a pěstování lásky k tomuto sportu. Stejně jako každý rok jsme kladli důraz nejen na sportovní stránku discgolfu, výklad pravidel, teorii hry a zásady bezpečného pohybu na hřišti, ale také na rozvoj osobnostních dovedností jednotlivých účastníků.

Pravidelné tréninkové bloky byly zaměřeny na driving, příhozy a puttování. Doplňovala je samotná hra na hřišti, pro kterou jsme využívali především zázemí discgolfového areálu na Rekovicích. Sportovní část programu byla zároveň obohacena o aktivity podporující týmovou spolupráci, kolektivní činnost, vzájemnou důvěru a sebereflexi.

DGUMANDGI

„Po mnoho let jsem spala, čekala jsem.

Naslouchala větru v korunách stromů, hukotu hor i tichu lesů. Čekala jsem na skupinu hráčů, kteří budou mít dostatek odvahy vstoupit do mého světa a zahrát si…“

Dopis s těmito slovy a jednou hrací kostkou obdrželi účastníci tábora ještě před jeho začátkem poštou. Obálku zdobilo logo letošního ročníku – DGUMANDGI. Už tímto okamžikem pro ně začala hra.

Tematická linie tábora odkazovala na film JUMANJI, zároveň však představovala naši vlastní velkou deskovou hru, která se měla rozehrát v malebném prostředí podhůří Beskyd, pod dohledem jejich královny – Lysé hory.

Celkem 30 hráčů, 7 průvodců džunglí, 2 členové kuchyňského týmu a jeden všudypřítomný zdravotník vstoupili do hry, z níž nebylo možné vystoupit jinak než tím, že ji společně dohrajeme až do konce.

Tři hráčská uskupení, každé tvořené deseti hráči, se snažila během celého týdne získávat drahé kameny a jejich prostřednictvím postupně zaplnit hrací pole. Pokud se podaří obsadit poslední volné políčko, hra končí, zavírá se – a společně s ní v ní zůstanou uzamčeny také všechny neduhy, špatné návyky a stereotypy.

PAPAGÁJOVÉ, DOBRODĚJOVÉ a VARANI se tak po celý týden střetávali v nejrůznějších discgolfových i táborových výzvách. Každý tým se snažil získat co nejvíce drahých kamenů, ale postupně bylo stále zřejmější, že skutečným cílem není porazit ostatní. Hru totiž bylo možné dokončit jedině společně.

Během týdne jsme občas balancovali na hranici fyzických i psychických sil. Dva dny a jednu noc byli účastníci zcela odstřiženi od moderních technologií, což mnoho účastníků teenagerovského věku vyvedlo zcela mimo zónu komfortu.

Hráči se seznámili s celou řadou nových deskových her, mimo jiné například s KABO (děkujeme Mindoku) nebo DNUP (děkujeme Asmodee), ve kterých jsme uspořádali také turnaje.

Vyrazili jsme na Velký Javorník, kopec střežící posvátné discgolfové území Rekovic, který nám nabídl majestátní pohled na královnu Beskyd – Lysou horu.

Naučili jsme se žonglovat, pravidelně procházeli discgolfovou arénou čítající pyramidu, discgolfovou desku, 1025, discgolfové oko, houpající koš.

Ani zázemí ASTRY, CVČ nám však nemohlo být útočištěm po celý týden. Na jeden večer jsme proto opustili jeho bezpečí, vydali se do džungle a rozhodli se strávit noc ve volné přírodě pod širým nebem.

A nebyla to noc ledajaká.

Večer měl skutečně mystickou atmosféru – nejen díky společné hře Mystérium, ale také díky mimořádně aktivním Perseidám, které nám nad hlavami připravily přírodní podívanou, jakou bychom jen těžko dokázali naplánovat.

Hru musíme dohrát!

Cíl velké deskové hry byl pro všechny tři týmy společný: dokončit hru, položit drahý kámen na poslední volné políčko a společně zakřičet DGUMANDGI!

A díky společnému úsilí, nasazení a zapálení všech hráčů se nám to podařilo.

Vítězi se tak nakonec stali všichni. Protože hra byla dohrána.

Zaplněním posledního políčka se otevřela tajemná truhlice, která pro každého hráče ukrývala táborové tričko a deskovou hru KABO jako připomínku letošního nezapomenutelného ročníku DG Campu.

Vzhledem k tomu, že nás kvůli účasti na AMČR poslední den tábora opustilo hned sedm hráčů, věnovali jsme závěr týdne odpočinkovějším společným aktivitám. Nechyběla společná zmrzlina, pointilismus, discgolfová pantomima ani závěrečná párty.

Tábor, který vznikal několik měsíců

Na tématu DiscGolf Campu a jeho programové náplni jsme s interním týmem začali pracovat již v lednu 2026. Postupně jsme ladili hlavní myšlenku, jednotlivé programové bloky i nejmenší detaily tak, aby vše vytvořilo jeden propojený celek.

Zvolené téma DGUMANDGI se setkalo s velmi pozitivními ohlasy účastníků a už nyní jsme zvědaví, jaké téma přinese 12. ročník DiscGolf Campu v roce 2027.

A co discgolf?

Ten byl samozřejmě stále tím nejdůležitějším.

Během celého týdne jsme zaznamenali sportovní posun u všech účastníků tábora, velmi výrazně především u hráčů střední výkonnosti. U dětí, které se discgolfu věnují již několik let a pravidelně s námi na tábory jezdí, můžeme rok od roku sledovat, jak herně i osobnostně vyzrávají.

A jejich výkony to potvrzují.

V dovednostních disciplínách létaly disky na drivingovém poli pravidelně výrazně za hranici 130 metrů. Rekordmanem letošního ročníku se stal Lukáš Novobilský s hodem dlouhým 157 metrů.

Lidé, bez kterých by DGUMANDGI nebylo

Celková atmosféra DiscGolf Campu byla otevřená, veselá, pozitivní a především hravá. Velkou zásluhu na tom měl instruktorský a organizační tým, kterému patří obrovské poděkování.

Právě tito lidé se zasloužili o to, aby si každý účastník odvezl nejen nové discgolfové dovednosti, ale především spoustu nezapomenutelných a inspirujících discgolfových i nediscgolfových zážitků.

Matěj Vojtík a Martin Opršal se věnovali nácviku puttovacích technik. Kryštof Novák a Kristián Kvita zajišťovali kvalitu dopoledních drivingových akademií. Tomáš Mozola a Radek Marušák se věnovali hráčům při hře na krátkém hřišti.

Ideální náplast na bolístky všeho druhu měla vždy připravenou Petra Greplová v roli zdravotníka.

Šéfkuchařem DG Campu byl již poněkolikáté Vladimír Kříž a jako pomocná, ale neméně důležitá kuchařka se o naše žaludky starala Michaela Mikuláštík.

Michal Grepl vedl DiscGolf Camp z pozice hlavního vedoucího.

Výše popsané role však představují pouze malou část práce, kterou celý tým během tábora odvedl. Instruktoři a další členové týmu měli na starosti nespočet dalších činností – od přípravy jednotlivých aktivit přes jejich realizaci až po každodenní úklid programu a materiálu. Především však společně vytvářeli bezpečné, přátelské a inspirativní prostředí, ve kterém mohli účastníci celý týden sportovat, objevovat nové věci, překonávat sami sebe a jednoduše si tábor užít.

Jedenáct let společné cesty

Na závěr bych chtěl říci jednu důležitou věc.

Bez výše zmíněného týmu a bez dlouhodobé podpory ČESKÉ ASOCIACE DISCGOLFU a ASTRY, CVČ by nebylo možné DiscGolf Camp realizovat v takové kvalitě – a už vůbec ne po dobu jedenácti let.

Za podporu, důvěru a především zájem o mladou generaci discgolfistů patří všem velké poděkování.

DGUMANDGI je dohráno.

Hrací pole je zaplněno. Poslední drahý kámen je na svém místě. Hra se může zavřít.

Ale příběh DiscGolf Campu pokračuje.

Michal Grepl Greplík - hlavní vedoucí tábora