Aktuality

Letošní letní tábor pro mladší Klubáky (6–11 let) se nesl v duchu naprostého pohádkového chaosu. Ve složení 39 dětí a 15 vedoucích jsme společně prožili neuvěřitelných jedenáct dní plných sluníčka, hezké atmosféry, smíchu a nečekaných zvratů.

Když chybí Večerníček, dějí se věci

Všechno to začalo zprávou, že se ztratil Večerníček. Zní to možná banálně, ale bez něj, jakožto hlavního šéfa, se pohádky úplně pomíchaly. Umíte si představit, že Elsa z Ledového království najednou bydlí s Krtečkem?
Děti byly okamžitě pasovány do role „Pohádkové hlídky“. Pomocí kouzelných Dveří cestovaly napříč popletenými příběhy, sbíraly indicie a snažily se dát pohádkový svět zase do pořádku.

Vyhořelý hrdina a nečekaný zloduch

Když jsme Večerníčka konečně vypátrali ve vysoké věži, čekal nás obrovský šok. Nebyl to ten usměvavý kluk v papírové čepici. Náš Večerníček byl totiž úplně vyhořelý, nic se mu nechtělo a svou kouzelnou čepici, která drží pohádkový svět pohromadě, zkrátka zahodil. Už ho to nebavilo.

A kdo čepici našel? Krteček! Jenže ne ten roztomilý, jakého známe z televize. Někdo mu totiž ukradl jeho milovanou lopatku, a tak byl patřičně naštvaný (asi jako každý, komu vezmete oblíbenou hračku). Díky moci z kouzelné čepice se z něj stal nebezpečně geniální zloduch, který nás v pohádce dokonce uvěznil.

Ježibaba zasahuje a zrození nového hrdiny

Naštěstí nám pomohla postava, od které bychom to opravdu nečekali – Ježibaba (podle Rozárky teda Bojimbaba). Byla totiž pěkně uražená, že jí ti noví moderní záporáci berou slávu. Ukázala nám starou knižní stezku, díky které jsme se Krtečkovi dostali na kobylku a čepici mu vzali.
Starý Večerníček ji ale zpátky nechtěl. Úkolu se tedy chopily děti a z korálků vytvořily úplně nového hrdinu – Nového Večerníčka, kterému původní hrdina slavnostně předal svou moc a odešel do zaslouženého důchodu.

Závěr dopadl na výbornou. Všechny pohádkové postavy jsme roztřídili tam, kam patří, a co víc – s Krtečkem jsme se udobřili. Zjistili jsme, že vlastně vůbec nebyl zlý, jen potřeboval trochu pochopení (a svou lopatku).

Táborová pohoda

Nebylo to ale jen o zachraňování pohádek. Počasí nám  přálo, takže jsme trávili většinu času venku. Vyrazili jsme na parádní výlet na bobovku a trampolíny a táborový život plynul v rychlém tempu. Každý večer jsme zakončili u ohně s kytarou a společným zpíváním, což vytvářelo přesně tu magickou atmosféru, kvůli které na tábory tak rádi jezdíme.

Obrovské díky patří celému realizačnímu týmu za to, jak skvěle tenhle bláznivý a kreativní svět připravil. A to největší poděkování letí k našim dětem – vytvořily kouzelnou atmosféru, na kterou budeme dlouho vzpomínat.

Fotky z našeho pohádkového dobrodružství najdete už teď na Zoneramě: https://eu.zonerama.com/DuhaKlubaci/Album/16038646

Za organizační tým Jeník