VALHALLA: Když se Artušovský tábor proměnil ve vikingský Kattegat

13.08.2026

Valhalla calling me!!!

Oddíl Artušovci letos již po třiadvacáté uspořádal svůj tradiční stanový tábor bez elektřiny v lesích mezi Mladeckem a Lhotkou u Litultovic na tábořišti Jerryho camp. Během 15 dnů a 14 nocí se 45 dětí spolu s 14 vedoucími vydalo za dobrodružstvím do nemilosrdného světa severských válečníků. Tábor nesl název VALHALLA – podle mýtické síně padlých hrdinů v severské mytologii, kam se podle legend dostanou jen ti nejodvážnější bojovníci, aby po boku boha Ódina čekali na závěrečnou bitvu. Účastníci si užili bohatý příběh i program plný napětí, odvahy a vikingských tradic.

Atmosféra byla výjimečná, což je zásluha nejen zkušeného organizačního týmu, ale především stálých účastníků, kteří se během roku setkávají v oddílech Artušovci a Rychlá rota. I díky tomu se tábor těší dlouhodobě velkému zájmu a patří mezi silné prázdninové zážitky.

A jaký příběh se na tábořišti odehrál?

Do Skandinávie přišlo jaro a do hlavní osady Kattegat přicestovalo 5 vikingských kmenů - Vanheimové, Kviinlingové, El hrafnar, Lothbrokové a Skjöldungové, aby pod dohledem svého krále naplánovali nájezdy na příští léto. Po rituálním přivítání a rozdělení kmenů začal pravý výcvik – tvorba zbraní, štítů i trénink na nájezdy. Klidné večery u ohně však netrvaly dlouho. Když král rozhodl o tradiční plavbě na východ, jeden z jarlů jeho autoritu zpochybnil. Proslýchalo se totiž, že na západě leží pohádkově bohatá země – Anglie.

I přes obětní rituály pro bohy Ódina, Freyu a Thora se kmeny rozštěpily. Ti, kteří se rozhodli jít na západ, přivezli nepředstavitelné bohatství. Bylo jasné, že severské osudy leží v Anglii. Abychom tam však mohli vyplout všichni, museli jsme v hlubokých lesích vyhledat legendárního, i když poněkud šíleného stavitele lodí Flokiho. S jeho pomocí jsme postavili flotilu a po náročném výcviku s meči a luky jsme vyrazili přes moře do Anglie.

V Anglii na nás čekaly těžké zkoušky. Dobyli jsme sice první nepřátelskou pevnost, ale museli jsme čelit celé anglické královské armádě. Proběhly tvrdé vícehodinové bitvy – ve dne i za svitu pochodní a ohňů v noci. Nakonec se nám podařilo dojednat mír, získat zlatou kořist a ponechat na místě naše osadníky a farmáře.

Po návratu do Kattegatu nás však čekal šok. Naše domovské město bylo v obklíčení rivalských kmenů a z Anglie dorazila zpráva, že naši farmáři byli zrádně pobiti. Touha po pomstě dokázala nemožné – sjednotila všechny znepřátelené vikingské kmeny pod jednu zástavu. Společně jsme vytáhli do finální bitvy, anglické království drtivě porazili a pomstili naše bratry. Domů do Kattegatu jsme se vrátili jako vítězové a oslavy naší slávy a pomsty neměly konce!